Divadelní zážitek s vůní smažených kuřecích křidélek

14. 10. 2017 16:22:49
Po velmi dlouhé době si oblékám elegantní sukni, rudý roláček, který ovoním vůní Chanel, z krabice v komoře vytahuji černé botky na vyšším podpatku, plné rty učiním plnějšími, zvýrazním jejich barvu sytě rudou..

..opráším elegantní kabelku a vyrážím za kulturou.

Kamarádka sehnala lístky do divadla. Pokud mi čas dovolí, tuto nabídku NIKDY neodmítnu! Mám ráda prostředí divadel. Mám ráda ten pocit, kdy usednu do křesílka, koukám na jeviště s rekvizitami, pozoruji jak se zaplňuje hlediště. Je dobře, že si lidé i v dnešní uspěchané době najdou čas na kulturu. V divadle si příjemně odpočinu, jen sedím, vnímám děj, někdy se zamyslím nad situací, která se na jevišti odehrává, promítne se mi do reálného života a zavzpomínám, někdy příjemně s úsměvem, a protože jsem od přírody citlivka, občas i slza ukápne. A protože už jsem několikrát odcházela z večerního představení s rozmazanou řasenkou a černými kapkami na halence, dávám přednost spíše komediím.

Zkrátka, chci se raději zasmát a pobavit. Hlavně mě těší pocit, že jdu občas i "za kulturou". Z toho důvodu například nerada chodím do multikina a nebo na hudební koncerty pod širým nebem. Často se mi stává, že mi příjemný pocit ze sledovaného filmu kazí jeden nenažranec smradem a chroupáním popcornu. A štve mě, když mi při procházení uličkou mezi sedadly křupe popadaný popcorn pod nohama. Už se mi i stalo, že jsem uklouzla na vylité cole. Lidi jsou prostě čuňata..

A takový hudební koncert pod širým nebem, ano, má svou atmosféru, ale proč mám inhalovat kouř z cigaret, proč mám chodit domů s propálenou mikinou, protože se vždy najde jeden blbec, co si v davu lidí bezohledně zapálí a jakmile začne hrát hudba, počne se v rytmu hudby kroutit, házet hlavou a rozhazovat rukama?! Stejně tak činí i ti, co si zakoupí pivo. Takže téměř vždy odcházím s blbou náladou, protože jsem buď politá pivem nebo popálená od cigarety. Což se mi před lety stalo, že mě jeden kuřák popálil při tanci cigaretou přímo v obličeji..

Ovšem takové divadlo, tam je klid, nikdo tam nekouří, nechroupe popcorn, přichází a odchází s vámi vůně Chanel. Tedy do včerejšího večera...

Sedíme s kamarádkami na balkoně, těšíme se na komedii s Evou Holubovou. Zhasnou světla, rozsvítí se jeviště a v hledišti panuje příjemná atmosféra. Lidé se smějí, tleskají, občas zavýskají, paní Eva to rozjede ve velkém a potlesk si opravdu zaslouží! A najednou v naší řadě zašustí sáček, přítomní vytahují krabici a rozdávají si smažená kuřecí křídélka!! Po chvíli je jídlo cítit a vy se koukáte kolem sebe. Proboha,co to je za smrad?! A kamarádky mi s údivem sdělují, že čtveřice buranů sedící vedle nás požírá s naprostým klidem řízky!

Přiznávám, stalo se mi, že jsem si na vyšehradském hřbitově rozbalila chleba s pomazánkou a při pochůzce mezi hroby jsem pojídala. Mám problémy se slezinou a pokud jsem delší dobu bez jídla, stává se mi, že se mi roztřepe celý člověk a okamžitě se musím aspoň trochu najíst. A k takové situaci došlo na onom hřbitově. Kamarádka, která mi v tu dobu dávala výklad k jistým náhrobkům a k historii hřbitova, jen vyvalila oči a napomenula mě, že je to velmi netaktní! A já jsem se cítila jako největší kulturní barbar na světě!! "Já vím, jen mé tělo prožívá jistý šok, musím si párkrát kousnout a hned chleba schovám!!" Byla mi taková HANBA! Od té doby bych si nic podobného nedovolila, raději vždy myslím dopředu na potřebu něco pojíst, když mě čeká delší prohlídka zámku či jiné kulturní památky, nebo delší návštěva divadla. Stává se, že někdy zapomenu..Dejme tomu, na tom hřbitově jsem si párkrát kousla, ale při představení v divadle, v hledišti plném lidí, bych si nerozbalila ani bonbón! Natož abych si rozbalila chleba s řízkem!

Lidi, je toto možný?!?!

Prosím vás, chovejme se aspoň v tom divadle jako LIDÉ! Divadlo je pro mě vzorem estetiky, etiky, vzdělání, jistá forma zábavy. Návštěvu divadla vnímám jako společenskou prestiž!

Nechci jednou odcházet s mastným flekem na rukávu halenky, protože jednomu blbci vedle mě upadl kousek strouhanky na opěradlo sedadla...

Kamarádka kroutí hlavou a s úsměvem dodává, "Miri, ber to tak, že se už i do divadel žene nová vlna 3D prožitku. Sleduješ očima, posloucháš ušima a přitom máš pocit, že sedíš někde v Mekáči, odkud odcházíš ovoněná přepáleným tukem. Akorát za to zaplatíš téměř čtyři stovky."

Vážení nenažraní BURANI, nestojím v divadle o nějaké "x DÉ" efekty, jděte si příště s těmi vašimi křidélky mezi své, a necpěte se jimi v prostředí, které navštěvují slušní LIDÉ. Děkuji!

Autor: Mirka Švarcová | sobota 14.10.2017 16:22 | karma článku: 37.46 | přečteno: 4647x

Další články blogera

Mirka Švarcová

Zatahuji oponu

Bude mi čtyřicet. Nejvyšší čas se nad sebou zamyslet? Nejvyšší čas se chovat jako zralá žena? Nejvyšší čas mít další dítě, dokud ještě můžu? Nejvyšší čas na změnu v osobním životě....?

25.11.2018 v 23:28 | Karma článku: 24.24 | Přečteno: 699 |

Mirka Švarcová

Může se celebrita v klidu vykakat?

A máme tu jitrničku jakou svět neviděl! Celebrita s velkým "C" byla přistižena inflagranti! Muž, ke kterému se jistě otočí každá žena. Atletická postava, jiskrný pohled, kouzelný úsměv, příjemný hlas, úspěšný sportovec...

11.8.2018 v 22:07 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 1000 | Diskuse

Mirka Švarcová

V roli Jiřinky Bohdalové aneb proč bychom se nebavili..

"Běž na DAMU a já se zúčastním soutěže Miss ČR", říkávala mi spolužačka Lenka, kterou jsem přemlouvala, aby se přihlásila do soutěže Královny krásy. Vysoká, štíhlá, krásná, milá, inteligentní holka. Prostě jasná vítězka!

28.4.2018 v 17:59 | Karma článku: 11.31 | Přečteno: 801 | Diskuse

Mirka Švarcová

Lidi, chleba a mléko za pár korun už prostě nebude!!

A ani ta jistota práce, kterou si všichni pracující tolik přejí už se nevrátí. Nepřešlapujme na jednom místě a nedoufejme, že by se ještě staré "dobré" časy ( jak pro koho ) mohly vrátit!

21.4.2018 v 14:02 | Karma článku: 24.30 | Přečteno: 1099 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Smuteční řeč o pěstování jabloní, ohlédnutí za hořící pochodní

Odprodám tu část smutného příběhu, jehož jsem byla malou součástí. Dvěma lidem z mého okolí odešel ze světa dobrovolně syn. Na den, kdy se to stalo, nikdy nezapomenu, na smuteční řeč, o níž půjde, také ne. Cosi k Janu Palachovi.

20.1.2019 v 13:56 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 279 | Diskuse

David Dvořák

V roce 1989 chtěl Západ naše trhy ... a ne nám pomoci.

Máme západní ceny, východní platy, jsme potravinové smetiště – protože nám ten šunt prý chutná a za vodu, která nám tady naprší, platíme povětšinou Francouzům. Zapomněl jsem na něco z našich úspěchů?

20.1.2019 v 13:13 | Karma článku: 36.44 | Přečteno: 1046 | Diskuse

Libuše Palková

Bludiště

Dovedla jsem svou skupinku turistů k pokladně do bludiště na Petříně, koupila lístky ale dovnitř jsme s nimi nešla. Slíbila jsem jim, že na ně počkám venku a dám si zatím kafe. Cítila jsem že si potřebuju od lidí trochu odpočinout

20.1.2019 v 12:52 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 704 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Malorážka CZ 457 – potomek slavného rodu

Prapředkem modelové řady 457 vyráběné českou Zbrojovkou není nic jiného než slavná puška ZKM 451. Nové modely CZ 457 by jistě rády navázaly na úspěchy předchozích sérií a zatím k tomu mají všechny předpoklady.

20.1.2019 v 11:34 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 524 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - můj velký coming out

Jak vlastně bych měl psát svůj deník? Určitě by to měl být záznam toho, co mi bezprostředně prochází hlavou, bez větší korekce, v opačném případě to bude vyumělkované.

20.1.2019 v 8:35 | Karma článku: 6.56 | Přečteno: 198 | Diskuse
Počet článků 156 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2547

Jsem žena milující dobré víno, hudbu, tanec a bábovku! :)

 

Najdete na iDNES.cz