Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cestování s mužem, ženou a jednou mapou na kolenou

13. 05. 2017 19:38:26
Inspirací k tomuto blogu mi byl článek Tomáše Vodvářky, v němž popisuje své zážitky z cestování se svou ženou, mapou v jejích rukou a s později pořízenou navigací.

"Cestuje-li můj muž společně se svou ženou v jednom autě, jedná se o absolutní konec existence ženské logiky, o blížící se infarkt jednoho poměrně mladého muže, o zjištění jejich dítěte, že dospělí jsou vlastně takové odrostlejší děti...

"Ježíši, mami, polož tu mapu a vykašli se na to!!! Tati, nekřič tolik na mamku a koukni se do tý mapy sám, když seš tak chytrej!"

"Tak a jsme v prdeli! Musel jsem špatně odbočit, vezmi rychle mapu, najdi místo, kde teď projíždím a podívej se kudy máme jet! A nechrň!!"

Přesně v tento moment se probouzím na sedadle spolujezdce, rozespale šmátrám po autoatlasu pohozeném v přihrádce po mé pravé ruce, dovolím si jej uchopit, ba co víc, odvažuji se atlas i otevřít a pak přichází vrchol nejvyšší - předstírám, že umím hledat!! Po chvilce hledání mě napadne se zeptat kde se to vlastně nacházíme. Manžel už mezitím drží v ruce mobil a startuje navigaci. "Hledej!" Vykřikne a čeká až se nastartuje mobil. Rozkaz zněl jasně! Hledám...ač nevím kde mám hledat, listuji a dělám důležitou. Proboha, ať se načte ta navigace v mobilu, honí se mi hlavou a zároveň se směju, protože listuji v atlase, ale nevím, co vlastně hledám. Promluvit na mého muže ve stavu absolutní nasranosti se rovná jisté popravě...

"Máš to????"

"Jo, atlas už v ruce mám, ale nevím, kde mám hledat..."

"Proboha, vždyť už jsme projeli minimálně třema vesnicema, to ses nemohla podívat na cedule?! Tak si najdi místo kam míříme a projeď si trasu, ne?!"

Manžel se rozčiluje, chvíli křičí na mě, chvíli na svůj "blbej" mobil, navigace stávkuje.

"Nóó, jedeme dobře, akorát bych teda před tou vesnicí, kterou teď projíždíme odbočila spíše doleva.."

"Co?! Jak dobře?! Tak měl jsem odbočit?! Mám zastavit a vrátit se nebo je ještě jiná odbočka doleva?!"

"Mamíí, mně se chce čůrat, zastavte někde!" Otáčím se na dcerku dozadu. "Tak mám se vracet nebo mám jet dál, sakra?!"

"Já nevím, teď jsem se nedívala."

"Jo, přesně tohle jsem čekal!!! Nakonec se stejně budu muset podívat sám. Chrníš po cestě, nesleduješ cestu, když chci poradit, ani nevíš, kde jsme, pak hodinu hledáš, ukaž! Ach jo!!! Vždyť koukáš úplně blbě! Cos to nalistovala? Víš vůbec kam jedeme?! No, že jsem si to rovnou nenašel sám!! Bože, za co mě trestáš?? Ani ta navigace nefunguje....a nestavíme nikde, musíš to vydržet, maminka neumí hledat v mapách, tak jsme se kvůli tomu dost zdrželi! "

Nadává na mobil, nadává na zdržení, je nervózní a naštvaný, že nereaguji na povel tak rychle, jak by si představoval...pánové, že je vám mého muže líto?

.............................................................................................................................................

Jedeme s kamarádkou centrem Prahy. Autem. Kamarádka řídí, snažíme se dostat co nejdřív z centra, všemi směry, které připadají v úvahu, projíždějí kolony aut. Takže spíše popojíždíme. Jde na mě spaní. V autě je ticho, kámoška se snaží trpělivě popojíždět. Má cenu lamentovat?! Tím se kolona neposune...

Po chvíli zjišťujeme, že došlo k bouračce a kolona se hned tak nepohne. Auta za námi couvají. "Ty vole, budu muset couvat, všichni chtějí najet na hlavní a jet jinudy! To sama nedám, budeš mě muset pomoct! A tady máš můj mobil, najdi tam prosím mapy a budeš mě navigovat kudy mám jet potom, jedem směr Černý Most. Prosím tě a v klidu, když tak někde zastavím a podíváme se spolu, v nejhorším to otočím a vrátíme se.

Mám po spaní! Nervózně hledám v mobilu mapy, do toho se po chvíli, kdy kámoška sešlápne plyn, otáčím a pokouším se navigovat z pravé strany, zatímco si řidička sleduje svou stranu.

"Miru, v klidu! Nehoří, hlavně mi sleduj tu pravou stranu, aby mi tam někdo nevjel, řidiči se tady chovají jako prasata! Každej chce co nejdřív vyjet, no, nejsem tryskáč!! Za chvíli najedu na hlavní, za semaforem je velká křižovatka, sleduj mi prosím ten semafor! Až bude červená, vjedu tam, otočím to a pokusím se rychle ujet. Jako to auto za náma, jo? A neboj, to dáme!"

Sleduji jak se kamarádce třepou ruce na volantu, je dost nervózní. Popojíždí, nerozčiluje se, nenadává, ač kolem nás krouží auta snad ze všech směrů, troubí, dávají nám najevo ať na to šlápnem...

Po chvíli se mi načte mapa. Kámoška, stále couvající, mi s klidem sděluje číslo silnice a upozorňuje mě na sledování semaforu, protože se blížíme ke křižovatce.

Blikne červená, rychlým obratem vjedeme do křižovatky a frčíme pryč. "Máš tu mapu a tu silnici?"

"Jéé, teď to zhaslo, moment, hned to najdu, promiň!!! Sakra, asi je to vybitý.."

"Fakt v klidu, zastavíme támhle na parkovišti a koukneme do autoatlasu. Umíš v tom hledat, Miru?" Kamarádka se směje a přiznává se, že s tím má problém a manžel na ni vždycky řve. Prý na ni vybafne vždy na poslední chvíli, ihned požaduje informaci, kde má odbočit, aniž by už měla atlas v ruce...A pak, v momentě, kdy nemůže najít tu správnou mapu, se dozví, že je k ničemu.

Proč se vlastně ti naši muži žení?! ABY MĚLI PO CESTĚ V AUTĚ BLBKU A MOHLI TO VYKŘIČET DO CELÉHO SVĚTA!

Kámoška zastaví na parkovišti, uchopí autoatlas, po chvilce hledání nalistujeme správnou stránku, najdeme si v klidu trasu, která připadá v úvahu, v klidu nastartuje a pokračujeme v jízdě.

Obě jsme se shodly na tom, že nejsme tak blbé, jak vypadáme, jen potřebujeme na to hledání víc času a klidu. Stačí slušně vyzvat, třeba na chvilku zastavit a dát nám potřebný čas a hlavně informaci, kde se nacházíme, to se pak lépe hledá. Dítě se v klidu vyčůrá a manžel se třeba výjimečně omluví, že přehlédnul odbočku a sjel jinde než měl a že to není vina jeho blbky po boku, co jen neumí na povel hledat v mapách...ale to už bychom byli jednou nohou v pohádce, kde žijí princové......................

Dámy, mít tak jednoho v autě, co?

Autor: Mirka Švarcová | sobota 13.5.2017 19:38 | karma článku: 21.67 | přečteno: 823x

Další články blogera

Mirka Švarcová

Mí prarodiče jsou pašáci!

Procházím se po domě, je ve mně malá dušička, je mi úzko. V tom domě jsem strávila celé svoje dětství. Krásné dětství. S babi a dědou v líbánkách i hádkách, ale vždy s nimi byla ve finále velká legrace.

18.11.2017 v 15:37 | Karma článku: 30.40 | Přečteno: 839 | Diskuse

Mirka Švarcová

O podlaháři, topenáři a kuchyňáři aneb kluci v akci

Jsou to partneři tří ženských, které byly pozvané svou kamarádkou na kolaudaci domu. Napekly jsme, nakoupily víno a vyrazily se svými idoly do našeho letitého snu, krásného, pohádkového domu se zahradou..

17.11.2017 v 17:16 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 616 | Diskuse

Mirka Švarcová

Divadelní zážitek s vůní smažených kuřecích křidélek

Po velmi dlouhé době si oblékám elegantní sukni, rudý roláček, který ovoním vůní Chanel, z krabice v komoře vytahuji černé botky na vyšším podpatku, plné rty učiním plnějšími, zvýrazním jejich barvu sytě rudou..

14.10.2017 v 16:22 | Karma článku: 37.43 | Přečteno: 4582 | Diskuse

Mirka Švarcová

Téměř v každé třídě mateřské školy se najde jeden malý Vašík Klausů

Už nějaký ten pátek lektoruji v pražských mateřských školkách, společně s kolegyněmi, o zdravé výživě, o hygieně a správné životosprávě a o první pomoci. Cílem je vzdělávat děti zábavnou formou.

10.10.2017 v 17:37 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 1551 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Mně taky, ale jinak!

O kampani „me too“ toho bylo popsáno dost. Někdy negativní pohled, zážitek nebo děj, přinese rozhodnutí ke změně přístupu a snaze udělat to jinak. Třeba na to jít úplně opačně.

24.11.2017 v 18:30 | Karma článku: 5.99 | Přečteno: 220 | Diskuse

Martina Studzinská

Dáma minimálně s dvěma P

Pořádkumilovnost a vstřícnost. Takové dobré vlastnosti. Ale někdy se jimi jejich nositel/ka dokáže těm kolem doslova zprotivit. Nevěříte?

24.11.2017 v 16:53 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jiří Turner

Tak soudržky a soudrzí, karty na stůl!

Vždy mě pobaví, když po zveřejnění článku, kterým vyjadřuji svůj názor na komunisty a jim podobné, se mě soudruzi a jejich sympatizanti snaží v diskusi napadat tak, aby nemuseli veřejně odtajňovat své přesvědčení. A to mě těší.

24.11.2017 v 16:51 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 552 | Diskuse

Milan Šupa

Co jsou Zákony Boží?

Zákony Stvořitele nemohou být zákony, pocházejícími od lidí, ale musí být Zákony přírodními. Zákony vesmírnými, nebo univerzálními.

24.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 177 | Diskuse

Pavel Nitka

Má svoboda v předposledním roce normalizace aneb Jak jsem se bál medvěda

A kdo by se taky té šelmy nebál? Je to velké, má to drápy, má to zuby, rychle to běhá a dokonce to leze i po stromech. A když to kousne, tak to hodně bolí. Alespoň jsem o tom něco četl...

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 191 | Diskuse
Počet článků 146 Celková karma 24.45 Průměrná čtenost 2533

Jsem žena milující dobré víno, hudbu, tanec a bábovku! :)

Děkuji bloggerovi Kájovi Pazderkovi za foto..



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.