Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kachny, kachny, kachny...kachny?

6. 07. 2017 16:32:34
Vyjely jsme si s kamarádkou na celodenní výlet. Cílem byl hrad Švihov, více jsme neplánovaly. Přeci jen nás po cestě něco cvrnklo do nosu, což nám výlet zpestřilo a "kachny" byly zahnány tam kam patří...

Informační tabule před hradem nám nabídla nejzajímavější výcuc z historie hradu, mimo jiné i fotografie ze sedmdesátých let, kdy se na Švihově natáčela pohádka nejpohádkovatější ze všech, Popelka. O to víc jsme se těšily na prohlídku. Zakoupila jsem lístky na dva okruhy, prohlídka hradu a kuchyně. A jelikož měla začít až za hodinu, zkrátily jsme si čas "sebevzděláváním".

Pečlivě studujeme střelné zbraně vystavené v tamní třípatrové stodole:)) A protože je třeba se učit, se učit, se učit, po skončení prohlídky studujeme poměrně zdatného muže na tamním nádvoří. Stojí vzpřímeně, v rukou luk a šíp, soustředí se...a trefa přímo do černého! Samozřejmě, sledujeme dál, abychom se naučily technice trefy do černého...

Přichází mladík se svazkem klíčů, ani nepozdraví, jen se zeptá, kdo má zakoupené lístky na prohlídku hradu, ať se seřadí u vstupních vrat. Tváří se nepřítomně, z jeho pohledu čtu větu - lidi jděte do háje a neotravujte mě v době oběda!! Je 12.05 hod.

Mladík se otočí čelem ke skupině, ani nás nepřivítá a rovnou chrlí informace jako automat. Po pravé ruce se nachází, po levé ruce vidíte, tohle je ze 17. století, tohle je z 15. století, pokud má někdo dotaz, odbyde ho jednou větou, otočí se a vchází do jedné z místností hradu. Předpokládá, že samozřejmě automaticky všichni víme kam máme jít, kdo stojí jinde, dostane se mu mladíkova pohledu se zvednutýma očima. A tentokrát mám pocit, že čtu nejen z očí, ale vidím panu průvodci přímo do hlavy - zase další hňupi, už abych to měl za sebou....

A zbytek prohlídky se nese ve stejném duchu - tamhle vidíte, tohle je z "x-tého" století a tohle ze století "ypsilon". A tu zazvoní kamarádce mobil. Ano, je to nezdvořilé, ale prostě si jej zapomněla na začátku vypnout. Stane se. Okamžitě mobil vypíná. Mladík se otočí a rázně pronese větu "ještě jednou vám zazvoní ten mobil a okamžitě vás vyhodím!". Kamarádku kárá jako žačku ve škole. Přítomní se zarazí, PAN průvodce se sebevědomě otáčí, odemyká další dveře a následuje ruka vpravo, ruka vlevo a "kachny, kachny, kachny, kachny.." Pokud má někdo dotaz, je mu opět odpovězeno jednou větou a hned následuje přesun do dalších prostor hradu.

Zkrátka, prohlídkou jsme díky namyšlenému a nesympatickému mladíkovi otrávené. Ale nelitujeme, přeci jen jsme se dozvěděly pár zajímavých informací a oprášily jsme si znalosti z hodin dějepisu.

Čekáme na další prohlídkový okruh, kuchyně. A kdo nepřichází?! Hned v úvodu před PANEM průvodcem upozorňuji důrazně a nahlas kamarádku, aby si vypnula mobilní telefon, aby nebyla vyhozena!! A mladík si po vstupu do hradu zvlaží žáhu na jedné starší paní, která právě dojídá slanou tyčinku "na hradě se nejí, kde jste to proboha viděla?!?!". Sebevědomě a spokojeně se otáčí, vede nás jako své kachničky do sklepních prostor a černé kuchyně. V podstatě absolvujeme okruh "kachní farma II". Ach jo..

Panu průvodci píšeme nelichotivou recenzi do Návštěvní knihy, bohužel. Věřím, že pokud si ji přečte, v jeho očích se zobrazí ta kachna, co jí zazvonil mobil a ženská ve slamáku, co si dovolila položit pár dotazů a tím zdržovala výklad otráveného a zřejmě vyhladovělého mladíka. Nejsem já kachna?!

Po cestě zpět jsme se zastavily v Přešticích. Zaujal nás nádherný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Máme štěstí, zrovna ve sváteční den je kostel otevřený pro veřejnost a dokonce s odborným výkladem zdarma! Dovolily jsme si vstoupit. Nádhera, nádhera, nádhera!! Uvítala nás starší paní, velmi příjemná, usměvavá, bylo vidět, že má radost, že se s námi může podělit o své nabyté vědomosti z oblasti historie kostela. Byly jsme mile překvapené vstřícností a ochotou paní průvodkyně. Nic naplat, přeci jen musím napsat holt "stará škola".

A díky milé paní jsme nakonec měly s kamarádkou skvělý pocit z vydařeného výletu, jelikož jsme se s paní v kostele poměrně dobře doplňovaly, co se historických událostí týká. Kostel se stavěl přes dvěstě let!

Kachny pana Srstky byly tím pádem zahnány do "svého filmu", na obzoru se objevila "stará" moudrá sova Rozárka :)

Dvě obyčejný maminy si nakonec užily fajn den. Bez přebírání hrachu a čočky, špinavýho prádla, bez dětí a jejich obligátní věty v autě " mamííí, mně se chce čůrat, kdy už tam budééém" a hlavně bez pocitu blbky, když jsme si trošku zajely při špatném odbočení na křižovatce.

Po cestě domů si přímo plujeme po velkém klidném jezeře, jako dvě labutě..:)

Autor: Mirka Švarcová | čtvrtek 6.7.2017 16:32 | karma článku: 23.32 | přečteno: 875x

Další články blogera

Mirka Švarcová

Mami, víš, co mě napadlo?

Dcerka přichází do let, kdy si začíná myslet jak tak hloupí rodiče můžou mít tak chytrý dítě..? Někdy je na facku. Ale dneska mě dostala. Spíše dojala..

10.9.2017 v 16:36 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 839 | Diskuse

Mirka Švarcová

Bože, ve s tym sexem dneska naděláte!

Pravidla na blogu Idnes mi nedovolila uložit příspěvek pod článek pana Turnera "Ženy měly za socialismu lepší sex, než mají dnes". Rozhodla jsem se tedy o jeho zveřejnění na svém blogu..

3.9.2017 v 14:37 | Karma článku: 36.19 | Přečteno: 2213 | Diskuse

Mirka Švarcová

Mobily dělají z lidí občas i debily

Opravdu jsou majitelé "chytrého telefonu" ti nejchytřejší a vůbec největší frajeři ze všech? "Kdo se moc ptá, málo gůglí", říkává moje kamarádka. No, to abychom rovnou spálili všechny knihy, zrušili učitele na školách...

1.9.2017 v 21:23 | Karma článku: 23.73 | Přečteno: 615 | Diskuse

Mirka Švarcová

Teto, vís jak moc miluju svoji maminku?

Osud tomu chtěl, abych se stala hlídací tetou dvou prďousů, čtyřletého Olíka a patnáctiměsíční Julinky ( jména zveřejňuji se souhlasem maminky ). Obě děti mě pokaždé něčím překvapí, rozveselí, občas pozlobí..zkrátka normální děti.

25.8.2017 v 15:39 | Karma článku: 22.27 | Přečteno: 703 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Kones světa? Dovolte mi, abych se zasmál, hehe!

Srazíme se s tou planetou, nebo ne? Ještě jednou na aktuální téma. Kdyby něco, tak se při konci světa smějte, prý to pomáhá

22.9.2017 v 11:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Robert Kotál

Díky za zákaz billboardů u dálnic

To, že jakékoliv odvádění pozornosti od řízení vždy zvyšuje riziko nehody, je většině lidí jasné. Minimálně těm, kteří sami řídí.

22.9.2017 v 9:48 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 145 | Diskuse

Michal Ptáček

Iniciace nového počítače

Po sedmi letech (bez jediné reinstalace systému Windows 7) se stal počítač nemožným a poté, co jsem se tomu ještě nějaký čas vyhýbal, došlo na výběr a nákup nového.

22.9.2017 v 9:15 | Karma článku: 11.79 | Přečteno: 276 | Diskuse

Helena Vlachová

Soudruzi mají poněkud vetchou paměť

Naši soudruzi ve snaze kritizovat současnou životní úroveň v naší zemi, nás porovnávají s vyspělými zeměmi, ale nějak zapomínají, že sami mají máslo na hlavě. A to pořádné.

22.9.2017 v 6:11 | Karma článku: 27.47 | Přečteno: 626 | Diskuse

Libuse Palkova

Bude EET zavedeno i v kostelích?

Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

22.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 23.04 | Přečteno: 991 | Diskuse
Počet článků 141 Celková karma 24.60 Průměrná čtenost 2559

Jsem žena milující dobré víno, hudbu, tanec a bábovku! :)

Děkuji bloggerovi Kájovi Pazderkovi za foto..



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.