Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hluboce se Vám klaním, paní Čáslavská

7. 08. 2016 14:48:01
Zhlédla jsem dokument režisérky Olgy Sommerové o olympijské Královně, paní Čáslavské. Plakala jsem..z lítosti, z radosti, ze smutku..

Zajímají mě dokumentární pořady, především časosběrné. Dávám přednost událostem druhé světové války, porevolučnímu období České republiky, snad proto, že jsme na gymnáziu skončili učivo dějinami druhé světové války. Jaký to byl pro mě šok, když jsem obdržela maturitní otázky z dějepisu a polovina z nich se týkala hospodářské krize padesátých let, dějin let šedesátých, o 21. srpnu 1968 jsem nevěděla zhola nic! A období normalizace...co to je za slovo, ta normalizace?! Plácali jsme se v pravěku, ve středověku, ale o období komunismu, celých dlouhých 40 let vlády jedné "velké strany", o tom nepadlo v hodinách dějepisu ani slovo! Jak smutné..

Byly nám doporučeny knihy, které jsme si měli k maturitním otázkám prostudovat, ale že bych ve svých osmnácti letech, kdy jsem byla čerstvě zamilovaná, měla zrovna chuť studovat období Pražského jara, to jako děkuji pěkně. Nakonec jsem stejně maturovala z otázek, týkajících se období středověku, tak jsem to nějak "okecala". S odřenýma ušima za čtyři...ach to hloupé mládí, zvlášť u holek, ke všemu zamilovaných, to je též smutné..:))

Postupem času jsem se začala zajímat o knížky v malé knihovničce mého dědy. Vyptávala jsem se a děda mi se zájmem vyprávěl. Sám, jako malý kluk zažil druhou světovou válku na malé vesnici, ale nikdy neměl možnost dozvědět se víc, o zvěrstvech, která páchal Hitler se Stalinem, o politických událostech za vlády prezidenta Beneše, apod. Tak si o nich s velkým odstupem času četl. A svým vyprávěním se děda postupně dostal až k událostem komunismu. Děda si povzdechl. "To je tak těžky vysvětlit ti, Mirečko, o čem vlastně komunizmus bel a je dneska..jen se divim, že je některy lidi ještě volijou."

A po dalším vyprávění, tentokrát manželovy babičky, jejíž muž, pan Antonín Švarc, byl komunistickým vězněm, zapojil se do akce "Světlana" ( http://probozice.blogspot.cz/2016/05/svetlana-nekolik-temnych-mist-v-pripadu.html ), jsem si postupně utvářela "obraz" té doby. Doby, o které ve škole nepadlo ani slovo. Protože nikdo nezpracoval osnovy, dle kterých se mělo o komunismu učit. Nikdo nezpracoval materiály, ze kterých by studenti mohli čerpat. Neměla to být, po pádu komunismu, mimo jiné, jedna z dalších hlavních důležitých otázek, které se měly především řešit? Výuka ve školách?

No nic, to už bych zašla zase úplně někam jinam. To vše, jen tak na okraj. Především mi jde o to, že, ač jsem prožila dětství v období normalizace, kdy jsme ve škole malovali Aurory, nosili suvenýry ze SSSR, zúčastňovali jsme se vědomostních soutěží "Poznej CCCP" ( kterou jsem mimochodem v první třídě vyhrála, naučila jsem se odpovědi nazpaměť ), bylo nám vštěpováno, že komunisté dali lidem práci, nové byty, byl takový ten, na první pohled "klid a mír" ve světě, je mi z toho všeho kolem do pláče ( mírně řečeno ).

Neměli jsme ani potuchy o opravdových událostech, o opravdových Osobnostech, měli jsme "zatemněné" mozky. Protože to tak soudruzi chtěli.

Zhlédla jsem mimo jiné dokument o Věře Čáslavské. Chvílemi jsem měla husí kůži, chvílemi jsem plakala. Na jedné straně sestřihy z olympiád, radost, sláva, obdiv, prostě "naše Věra", na straně druhé momenty, kdy paní Čáslavská vypovídá o utrpení, které zažívala, poté, co odmítla odvolat souhlas, který ztvrdila svým podpisem pod manifestem 2000 slov. Slzy v očích přítelkyně paní Věry, která ji nikdy nezradila a byla po jejím boku v dobách nejhorších, kdy slavná olympionička myla výlohy obchodů. Pláče a s velkou bolestí v srdci, s velkým zklamáním, vypráví i paní Věra. Naštěstí svitla naděje v podobě trenérské činnosti v Mexiku.

Po listopadové revoluci přichází spolupráce s prezidentem Václavem Havlem, přichází zasloužená ocenění, například v podobě nejvyššího japonského Řádu vycházejícího slunce, Medaile za Zásluhy, apod. Odlétá do Mexika na pozvání svých bývalých žákyň, se kterými se setkává po dlouhých 30 letech. Je královsky vítána, zaslouženě. Aby vzápětí přišel "pád" nejhorší, syn je odsouzen za vraždu svého otce, média paní Čáslavskou doslova bičují a ta se stahuje do ústraní. Po dlouhých letech se nakonec ukáže na veřejnosti, aby předala cenu další královně sportu, Martině Sáblíkové. Veřejně přiznává, že je její velkou fanynkou a obdivovatelkou, že v ní vidí bojovnici, jakou byla ona sama.

A já brečím jako želva. Cítím z paní Čáslavské obrovskou sílu, upřímnou lásku v srdci, nejen ke sportu, vidím po dlouhé době na televizní obrazovce Osobnost, o které jsem doposud nevěděla skoro nic. Jen to, že společně s panem Emilem Zátopkem, jsou jedny z největších a nejslavnějších osobností sportovních dějin.

Děkuji všem tvůrcům filmů, dokumentů, různých publikací, spisovatelům o dějinách komunismu, za zprostředkování pravdy, zvláště o osobnostech, které zůstali OSOBNOSTMI i v této velmi těžké existenční době.

Jak by asi vypadal život slavné olympioničky paní Čáslavské, kdyby sbírala zlaté medaile na olympijských hrách dnes? Myla by výlohy obchodů, jen proto, že zabojovala pro pravdu?

Přála bych si vidět na televizní obrazovce českého sportovce na olympiádě v Riu, který bojuje o zlatou medaili se stejnou radostí a láskou ke sportu, se stejnou sílou a poctivostí, s jakou bojovala paní Věra Čáslavská.

Paní režisérce Olze Sommerové děkuji za dokument Věra 68.

Autor: Mirka Švarcová | neděle 7.8.2016 14:48 | karma článku: 27.83 | přečteno: 1062x

Další články blogera

Mirka Švarcová

Cestování s mužem, ženou a jednou mapou na kolenou

Inspirací k tomuto blogu mi byl článek Tomáše Vodvářky, v němž popisuje své zážitky z cestování se svou ženou, mapou v jejích rukou a s později pořízenou navigací.

13.5.2017 v 19:38 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 399 | Diskuse

Mirka Švarcová

Být IN je stejně nejvíc! :)

S Anežkou jsme o víkendu řádily jako moli! Vlezly jsme si každá do své šatní skříně a počaly likvidovat. Já jsem vyřadila věci, které už nosit nebudu, protože už nad nimi mé srdce neplesá a Anežka z nich opět vyrostla..

5.4.2017 v 19:41 | Karma článku: 15.07 | Přečteno: 499 | Diskuse

Mirka Švarcová

Zvířecí teror v českých domácnostech aneb Ruda a Klára v akci!

Vážení, jsem v šoku! Po sérii "realityšou" Chůva v akci, kde se rodiče hroutili pod tíhou svých z lásky zplozených, nevychovaných a nezvladatelných božích darů, které ovládaly své rodiče tak, že to musela natočit TV..

7.1.2017 v 18:59 | Karma článku: 35.08 | Přečteno: 4203 | Diskuse

Mirka Švarcová

Praha je plná debilů a idiotů!

Já měla včera ráno! S bolavou kyčlí se hrabu z postele, dobelhám se do kuchyně, prosím mého muže, aby mi namasíroval křížovou kost, pokračoval dolů ke kostrči a rozmasíroval mi půlku zadku. Rovnou si lehám a vystrčím na něj holou.

21.12.2016 v 21:33 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 2362 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Štěpán Bicera

Sociálně slabí platí mnohonásobně víc za nájem

Přiznává v článku "Divoká cesta z poslední diskotéky" MF Dnes. Sociálně se po nocích baví a potom celé dny prospí. Podle "sociálně neslabých" sousedů, Romové po nocích řvou. Během návratu z hospod se muži hádají a ženy ječí.

30.5.2017 v 11:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

I takto vypadá česká matka

Mateřství je jedna z nejkrásnějších poloh ženy. Žena bez dítěte je jako pláňka a být bezdětná může být život jen napůl

30.5.2017 v 5:44 | Karma článku: 16.57 | Přečteno: 779 | Diskuse

Jana Slaninová

Děťátka, podsvinčátka, zabouchnu před vámi vrátka!

Asi každý zná ten pěkný pocit, když je dobře uklizeno. Člověk polaská ten svinčíku prostý prostor okem a spokojenost je nasnadě. Chvilkami mám v současnosti dojem, že zařvu "Vaše uklizečka přišla, pár facek vám přinesla."

29.5.2017 v 21:49 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 566 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Květnová "částečná mobilizace" 1938 a situace v pohraničí po ní ....

„Je těžko být v dnešních dobách člověkem a ještě těžší je být Čechem ve zdejším poněmčeném kraji...“

29.5.2017 v 21:38 | Karma článku: 22.50 | Přečteno: 597 | Diskuse

Jana Majová

Na beton!

Byla to povedená sobota. Čtyři ženské a beton. Míchaly jsme, máčely, natahovaly, rovnaly, motaly a mačkaly. A domů jsem si přinesla zjištění, že (navzdory známému úsloví) se do betonu hodí úplně všechno.

29.5.2017 v 19:30 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 317 | Diskuse
Počet článků 132 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2489

Jsem žena milující dobré víno, hudbu, tanec a bábovku! :)

Děkuji bloggerovi Kájovi Pazderkovi za foto..

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.